Kojení:

Pro dostatečnou tvorbu mléka je nejdůležitější kojence často přikládat k prsu, mít dítě správně přiloženo (bříško dítěte je na břiše matky, dítě má v ústech nejen bradavku ale i část dvorce). Důležitý je pitný režim matky (alespoň 2, 5 – 3 l za den) a hlavně psychická pohoda maminky. V lékárně lze zakoupit Čaj na podporu kojení nebo potravinový doplněk Gravimilk.

Novorozence přikládejte po 2-3 hodinách, případně podle chuti novorozence je možno v průběhu dne i častěji. Ne každý křik dítěte však znamená hlad. Po každém kojení nechte miminko dobře odříhnout. Vaše dítě by mělo vypít asi 150ml/kg mléka na den a přibírat na hmotnosti 150-250g/týden. Nemějte obavy, pokud nevypije na každou dávku stejně nebo když nepřibere na hmotnosti každý den.

Při kolikách můžete dítěti podat Espumisan kapky (ev. Sab Simplex, Infacol…), omezte nadýmavé potraviny, můžete popíjet fenyklový čaj.

Pokud máte mléka nadbytek, odsajte ho a uchovejte v mrazničce. Zmražené mléko vydrží v mrazničce až 3 měsíce pro případ náhlé potřeby.

Příkrmy:

Od ukončeného 4.měsíce

Nejvhodnější období pro zavádění příkrmů je od ukončeného 4. měsíce do 6. měsíce (dle doporučení Výboru pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu ESPGHAN). Některým dětem ve věku 4 nebo 5 měsíců již pouhé mateřské mléko nestačí a pro svůj zdravý růst potřebují příkrmy.

Přechodem na pevnou stravu se posilují tytéž svaly, které bude dítě později potřebovat k mluvení a vede ke správnému vývoji řeči. Učí se rozpoznávat rozmanité chutě a osvojuje si zdravé stravovací návyky. Při rozhodování o vhodném okamžiku pro zavedení příkrmu se řiďte potřebami svého dítěte a radou svého pediatra.  

Mějte trpělivost, pokud dítě první lžičky vyplivne, musí si zvyknout na novou konzistenci stravy. Začněte s malým množstvím příkrmu a dejte dítěti čas.

Někteří rodiče oddalují zavádění příkrmů z obavy, aby se na ně dítě nestalo alergické. Podle současného pohledu na vývoj imunitní tolerance je doložené, že pozdější zavádění příkrmů může naopak vést k častějším alergickým onemocněním u dětí se zvýšeným i nízkým rizikem vzniku alergií.

Veškeré nádobí, které používáte pro přípravu a podávání dětských příkrmů by mělo být vyhrazeno pouze dítěti (prkénko, miska). Velkou pozornost věnujte hygieně rukou a čistotě.

Prvním příkrmem bývá obvykle zelenina a zpravidla začínáme nahrazovat polední mléčnou dávku. První den vyzkoušejte 2-4 lžičky jednodruhového zeleninového příkrmu (např. mrkvové pyré) následně doplňte běžnou plnou dávkou mateřského nebo kojeneckého mléka. 

V následujících dnech postupně navyšujte množství příkrmu dle tolerance miminka a současně snižujte množství vypitého mléka.

Začněte s jednoduchými a jemnými chutěmi jako mrkev, hrášek, květák, brokolice nebo dýně. Později můžete zařadit další druhy zeleniny jako např. brambor, cuketa, špenát, batáty, lilek a různé kombinace.

Jídlo nesolte, nekořeňte ani neslaďte.

Vždy po 2-3 dnech můžete přidat nový druh zeleniny. Během 2-3 týdnů od zahájení přikrmování byste měli zcela nahradit polední mléčnou dávku příkrmem.

Od 5.měsíce

Přibližně po 2-3 týdnech můžete k zelenině začít přidávat i maso. Je zdrojem bílkovin, vitamínů skupiny B a železa, ryby obsahují nenasycené omega 3 mastné kyseliny a jód. U kojenců by maso mělo být součástí jídelníčku každý den. Postupně je možné maso jednou týdně nahradit dobře uvařeným vaječným žloutkem. Přidávat můžete i sacharidové přílohy jako brambory nebo rýži.

Místo odpolední svačiny můžete postupně začít zavádět ovocné příkrmy. Ovoce je zdrojem sacharidů, vitamínů a vlákniny. Začněte nejprve jednoduchými chutěmi a postupně zkoušejte jednotlivé druhy ovoce. Postupně můžete ovocné svačinky podávat 2x denně.

Od 6.měsíce

Večer pak zavádíme další příkrm a tím je kaše. Ideální je začít s rýžovou nebo kukuřičnou kaší bez příchutě a postupně zařadit i ochucené a obilné kaše. Obilniny obsahují sacharidy, bílkoviny, minerály a vlákninu. Jejich složení podporuje zdravý vývoj svalů, správnou mozkovou činnost a bezproblémovou funkci střev. Včasné zavedení obilnin s lepkem do kojenecké stravy může snížit riziko vzniku celiakie v pozdějším věku. Potraviny s obsahem lepku je nejvhodnější zařadit do jídelníčku dítěte ideálně ještě během kojení a ne později než po ukončeném 7.měsíci věku.

Od 8.měsíců

Do jídelníčku zařazujeme jogurty, nejlépe bílé neslazené. Do jogurtu můžeme přidat ovocné pyré. Nepodáváme tvaroh pro jeho vysoký obsah bílkovin a Lipánky pro vysoký obsah tuků.

Od začátku 9. měsíce již necháváme ve stravě kousky, nemixujeme zcela do hladka.

Od 10.měsíce

Dítěti nabízíme kousky jídla, které bude nuceno kousat (měkké ovoce, vařenou zeleninu, pečivo).

Od 12 měsíců

Dítě již jí kompletní batolecí stravu, která je velmi pestrá.

Strava batolete by měla obsahovat 2-3 porce obilovin (1porce = 5-8 lžic dětské kaše, 2-5 lžic rýže) nebo sacharidové přílohy (1 porce = 0,5-1,5 brambory, 1-4 lžíce bramborové kaše, 2-5 lžic těstovin), 100g zeleniny denně, 100g ovoce denně (možno rozdělit do více porcí v průběhu dne).

Do 1 roka dítěti jídlo nesolíme ani nesladíme.

Mléko:

I po ukončeném 6.měsíci miminko stále potřebuje pravidelné kojení nebo mléčnou výživu. Do ukončeného 8.měsíce cca 1000ml mléka denně, později 500ml mléka denně. Do toho se počítá i mléčná výživa ve formě kaše. Mléko je zdrojem vápníku pro správný růst a vývoj kostí, zdrojem energie a bílkovin. Doporučený počet mléčných dávek je u dětí 6 -8 měsíců 5x200ml, 9-10 měsíců 4x200ml, 11-12 měsíců 2-3x 200ml.

Nízkotučné mléčné výrobky jsou nevhodné do 2 let věku dítěte.

Neupravené kravské mléko můžeme do stravy zařadit po roce věku, vždy volíme mléko plnotučné.

Tekutiny:

V období přechodu na nemléčné příkrmy je nutné dodávat miminku tekutiny i z jiných zdrojů. Děti ve věku 6.-12- měsíců by měly vypít asi 1000ml/den (tj. 13ml/kg hmotnosti), do tohoto objemu řadíme nejen mléko, ale i vodu obsaženou v kojenecké výživě. Vhodná je kojenecká voda nebo bylinkové a ovocné čaje. Vyhledávejte ideálně nápoje bez přidaného cukru.

Recepty

Mrkvové pyré:

Středně velkou mrkev omyjte, oškrábejte, opět omyjte, nakrájejte na drobné kousky. Zalijte vodou tak, aby kousky byly právě ponořené a vařte do měkka. Uvařenou propasírujte přes plastikové sítko nebo rozetřete vidličkou. Aby mrkvové pyré mělo řidší konzistenci, můžete přidat trochu vody, ve které se vařilo nebo odstříkaného mateřského mléka nebo pokračovacího mléka. Také můžete mléko přidat, když dítě příkrm nechce – chuť mléka je dítěti známá, bude je snáze přijímat.

Podobné pyré například z:

• Jedné brambory
• Hrsti růžiček brokolice
• Větší růžice květáku

Vařená mrkev s bramborem:

• 100 g oloupaných brambor
• 50 g mrkve
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje

Omyté oloupané a znovu omyté brambory a mrkev nakrájejte, zalijte vodou tak, aby je právě pokrývala. Uvařte pod pokličkou do měkka. Slijte zbylou vodu a přidejte olej. Rozetřete vidličkou, případně přidejte trochu mléka.

Podobné příkrmy například z:

• Brambor s brokolicí
• Brambor s květákem
• Mrkve s květákem
• Květáku s hráškem

Zeleninová polévka

Polévku připravte použitím polovičního množství zeleniny podle některého z receptů pro příkrmy. Zeleninu dejte vařit asi do 300 ml vody. Uvařenou zeleninu rozmixujte i s vodou, ve které se vařila. Přidejte 1 čajovou lžičku oleje. Přidávejte maso nebo žloutek.

Maso uvařte do měkka. Nakrájejte jej na drobno. Zprvu 1 později 2 vrchovaté lžíce masa přidejte do zeleninového příkrmu pro dovaření. Přidejte velmi jemně nasekané maso do příkrmu rozetřeného vidličkou. Vejce vařte 10 minut, oddělte žloutek a rozetřete. Přidejte do zeleninového příkrmu.

Drůbeží příkrm se zeleninou

Nakrájenou mrkev, celer, petržel, brokolici, květák a kousek krůtího masa uvařte do měkka. Přidejte lžičku oleje a rozetřete jemně vidličkou. Podle potřeby přidejte trochu vody nebo šťávu z mrkve nebo pokračovací mléko.

Jablečné pyré

Jedno velké jablko omyjte, oloupejte a nastrouhejte. Můžete přidat trochu hotového pokračovacího mléka. Podobně připravte pyré například z banánu nebo z hrušky, později ze směsi ovoce.

Banánový příkrm

Banán nakrájejte na kolečka a vidličkou rozetřete, přidejte 3 – 4 lžičky bílého neslazeného jogurtu a promíchejte.

Rýžová kaše

• 70 g rýže
• 100 ml vody
• 200 ml mléka
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového či kukřičného oleje
• 1 – 2 lžičky cukru

Rýži nasypte do vařící vody a vařte, dokud se voda téměř nevyvaří. Pak přidejte mléko a za stálého míchání uvařte do měkka – asi 20 minut. Vmíchejte olej a cukr.

Krupicová kaše

• 20 – 25 g dětské krupičky
• 250 ml mléka
• 1 čajová lžička slunečnicového, kukuřičného nebo olivového oleje
• 2 lžičky cukru

V trošce studeného mléka rozmíchejte krupici. Zbylé mléko přiveďte do varu, vlijte do něj mléko s krupicí a vařte za stálého míchání asi 20 minut. Vmíchejte olej a cukr.

Ovesná kaše

• 20 g ovesných vloček
• 250 ml vody
• 50 ml mléka
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje
• 1 – 2 lžičky cukru

Vločky nechte ve vodě asi 20 minut nabobtnat. Uvařte za občasného míchání. Přidejte mléko a za stálého míchání dovaříme na kaši. Vmíchejte olej a cukr.

Ochucování kaše

Do uvařené dávky neslazené kaše vmíchejte 1 – 2 lžíce ovocného pyré (například banánové, jablečné, broskvové). Můžete použít rozmačkané nebo jemně nastrouhané ovoce. Pokud možno již neslaďte.

Komletní hlavní jídla pro starší kojence

Maso – zelenina – brambory

• 100 g oloupaných brambor
• 50 g očištěné mrkve /cuketa, kedluben, zelí, kapusta, hrášek/
• 40 g vařeného libového masa /hovězí, drůbeží, králík, drůbeží játra/
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje

Nakrájejte brambory a zeleninu uduste v malém množství vody do měkka. Rozetřete vidličkou a přidejte nadrobno nasekané vařené libové maso.

Vařené maso – špenát – bramborová kaše

• 100 g oloupaných brambor
• 100 g vařeného špenátového protlaku
• 40 g vařeného libového masa /hovězí, drůbež, králík, drůbeží játra/
• 2 čajové lžičky slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje

Brambory omyjte, oškrábejte, znovu důkladně omyjte, nakrájejte na drobné kousky. Dejte vařit do trošky horké vody tak, aby všechny kousky byly právě ponořené uvařenou do měkka prolisujte a s olejem a trochou pokračovacího mléka vymíchejte do hladké kaše. Na talíř dejte zvlášť kaši, špenát a maso.

Kuře se zeleninou

Uvařte 1 střední mrkev, 1 růžičku květáku, 1 růžičku kapusty a kousek kuřecího masa. Maso jemně nakrájejte, ostatní rozmačkejte vidličkou. Přidejte hrst vařené rýže či těstovin a lžičku rostlinného oleje.

Zapečené filé se zeleninou /po prvním roce/

Dušené filé rozeberte, odstraňte případné kosti! Do misky vytřené olejem naklaďte filé, na kousky nakrájenou vařenou zeleninu a vařené rozmačkané brambory promíchané s tvrdým nastrouhaným sýrem. Vše zalijte rozšlehaným vajíčkem a dejte zapéci do trouby.

Brambory nebo rýže s pórkem a masem

Na 2 lžičky rozpáleného oleje dejte na kolečka nakrájený pórek, rozkrájené oloupané rajče a nadrobno nakrájenou mrkev. Podlijte vodou a poduste do měkka. Přidejte nadrobno nasekané vařené maso a vařenou rýži nebo brambory. Můžete také rozmixovat zeleninu a touto omáčkou polít nadrobno nasekané vařené maso a na kostičky nakrájené, do měkka uvařené brambory, rýži nebo těstoviny.

Zeleninová polévka

• Kousek mrkve, kořenové petržele a pórku, vše asi 5 cm dlouhé, špalíček celeru asi 3×3 cm velký
• 1 čajová lžička nasekané zelené petrželky
• 1 polévková lžíce těstovin nebo rýže
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje
• 250 ml vody

Nastrouhejte mrkev, celer, petržel, přidejte nasekaný pórek a petrželku. Zalijte vodou a přiveďte k varu. Přidejte olej  a těstoviny nebo rýži. Uvařte do měkka.

Krémová zeleninová polévka

• Kousek mrkve asi 5 cm dlouhý, 1 lžíce hrášku, 1 menší růžice brokolice, špalíček kedlubny asi 3×3 cm velký
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje
• 200 ml vody
• 50 ml mléka

Na kousky nakrájenou zeleninu zalijte vodou, přidejte olej a uvařte do měkka. Přidejte mléko a ještě nechte přejít varem. Rozmixujte.

Rajská polévka s vločkami

• 1 větší rajče
• 1 menší jablko
• 2 zarovnané polévkové lžíce vloček
• 1 čajová lžička slunečnicového, olivového nebo kukuřičného oleje
• 300 ml vody

Rajče spařte horkou vodou, oloupejte a nakrájejte. Vločky namočte na 20 minut do vody. Nakrájené rajče zalijte vodou a přiveďte k varu. Přisypte vločky, přidejte olej a za občasného míchání vařte, až jsou vločky hodně měkké. Rozmixujte.

Horečka:

Horečka je přirozený obranný mechanismus organismu. Teplotu mezi 37 a 38°C označujeme jako zvýšenou, pokud přesáhne 38°C hovoříme o horečce. Horečka sama je pouze příznakem onemocnění, může vzniknout z různých příčin. V dětství jsou to nejčastěji infekční onemocnění, s horečkou je potřeb počítat i po očkování. Vzestup teploty signalizuje změna chování dítěte, pláč, únava, bolest hlavy, nechutenství, žízeň. Dítě má suchou horkou kůži, zejména na hlavičce a trupu, ruce a nohy má naopak chladné.  Teplotu do 38,5 °C snáší děti většinou dobře. Pokud horečka vystoupí nad 38,5 °C, začínají být děti výrazněji mrzuté, malátné, neklidně spí, hůře pijí. Při rychlém vzestupu teploty se mohou třást. Vysoká teplota, zvláště trvá-li dlouho, nadměrně zatěžuje krevní oběh, srdce a dýchání, což se projevuje namodralým zabarvením kůže, zrychleným dechem a pulsem.

Při nerozpoznané vysoké teplotě, podávání malých dávek léků na snížení teploty, špatně provedeném zábalu, nedostatku tekutin nebo dědičné dispozici se mohou při horečce objevit poruchy vědomí provázené křečemi. Normální teplota rektálně se pohybuje mezi 36,8 a 37,5°C. Při měření odečítáme 0,5°C (pokud naměříme 38,5°C, má dítě teplotu 38°C). U větších dětí měříme teplotu obvykle v podpaží. Po celou dobu měření je potřeba mít paži pevně přitisknutou k tělu, malým dětem paži přidržujte rukou. U zdravého dítěte se teplota obvykle pohybuje mezi 36,2 a 36,8 °C.

Dítě s horečkou musíte nepřetržitě sledovat, a to i v noci. Zpočátku měřte teplotu každou hodinu.  Klesne-li, měřte ji po celou dobu nemoci nejméně 3x denně, vždy ráno, v poledne a večer. Vzestup a pokles teploty vás informuje o průběhu a ústupu nemoci.

Podávejte dítěti dostatek tekutin, pro kojence je nejvhodnější chladný dětský čaj či kojenecká voda.  Většímu dítěti můžete čaj střídat s minerální vodou a ovocnými šťávami. Jídla podávejte lehká, spíše menší porce a častěji, nechte je vybrat, na co má chuť.

Má-li dítě teplotu první den, nezvrací, dobře pije a jeho zdravotní stav se nezhoršuje, můžete vyčkat.  Pokud však horečka neklesne ani 3. den, i když dítě jinak vypadá dobře, raději ho nechte vyšetřit.

U dětí mladších než 3 měsíce je vždy nutné lékařské vyšetření.

Má-li dítě teplotu přes 39°C a nemůžete ji srazit běžným postupem, začne-li zvracet, odmítá-li pít a méně močí, objeví-li se vyrážka nebo má ztuhlou šíji (nejde mu předklonit hlava), je-li hodně mrzuté nebo naopak nápadně klidné až apatické raději kontaktujte lékaře ihned.
Pokud naměříte teplotu, nejprve se ji pokuste snížit, teprve pak se vydejte k lékaři! Pokud se vám podaří chytit moč, vezměte ji s sebou.

Snižování teploty

• Paracetamol (Paralen, Panadol čípky, sirup, tablety pro děti) – podává se v intervalu 6-8 hodin v dávce 10-15mg/kg hmotnosti a dávku (např u kojenců do 5 kg ½ čípku, při hmotnosti 10 kg 5ml sirupu). O nejvhodnějším dávkování se poraďte s lékařem.
• Ibuprofen (Nurofen čípky 60 a 125mg, sirup, Ibalgin, Brufen sirup) – Nurofen je možno podávat dětem od 3 měsíců, ostatní preparáty jsou doporučovány od 6 měsíců věku. Celková denní dávka by neměla přesáhnout 20-30mg/kg/ den, tj při podávání po 6 hodinách 5-7mg/kg hmotnosti a dávku (např. pro 10kg dítě je možno podat 3ml po 6 hodinách)

Oba přípravky lze při snižování horečky kombinovat. Např. pokud zjistíte za 4 hodiny po podání Paralenu opět horečku přes °C, můžete dát Ibuprofen. Musíte ovšem dodržovat časové intervaly mezi stejným druhem léku (mezi dvěma Paraleny 6 hodin, mezi dvěma Ibuprofeny ideálně 8 hodin). Časový odstup mezi podáním Paralenu a Ibuprofenu by měl být alespoň 3 hodiny, nikdy nepodávejte oba léky současně.

Léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin) se dětem při horečce nesmí dávat! Při jejich podání při virózách hrozí selhání dětského organismu s postižením jater a ledvin.

Fyzikální snižování teploty

Zábal – Zábal byste měli dát dítěti vždy, když teplota přesáhne 39 stupňů nebo když opět stoupá a vy ještě nemůžete podat další dávku léku na snížení teploty. Na postel nebo přebalovací pult položte igelitovou podložku, na ni ještě můžete dát suchou osušku. Osušku, větší ručník nebo prostěradlo namočte do vlažné (ne ledové!) vody, lehce vyždímejte a rozložte na připravené podložce. Zcela svlečené dítě položte, zvedněte mu ruce a do mokré látky nejprve zabalte trup a nohy, následně připažte a obtočte celé tělo i s ručkama tak, aby ze zábalu koukala jen hlava. Dítě již ničím nepřikrývejte. V zábalu ponechte dítě 15 minut, pak jej vybalte, osušte a po chvíli přeměřte. Neklesne-li teplota, můžete zábal v průběhu jedné hodiny ještě dvakrát zopakovat. Pokud má dítě chladnější ruce a nohy, balte jen trup a končetiny nechte ze zábalu venku. Jestliže se objeví „husí“ nebo mramorovaná kůže nebo má dítě zimnici, zábal nedávejte. Při kožních infekcích také není provádění zábalu vhodné.

Vlažná koupel – Je obdobou zábalů, vhodnější především pro větší děti. Do vany napusťte o 2 stupně chladnější vodu než má dítě teplotu (studenější voda by byla nepříjemná). Postupně připouštějte chladnou vodu tak, aby měla teplotu kolem 30°C. Dítě do ní ponořte na 10-15 minut. Pokud napustíte menší množství vody, dítě do ní posaďte a omývejte mu trup a končetiny houbou.

Studená sprcha – Sprchování vlažnou vodou je obdobou předchozích metod. Teplotu vody si může stejně jako při koupeli samo regulovat podle toho, jak studená voda je mu ještě příjemná.

Zvracení:

Příčinou zvracení může být virová méně často pak bakteriální infekce zažívacího traktu, ale dítě může zvracet i při začátku angíny, zánětu ledvin nebo při zahlenění při rýmě a respiračních infektech. Zvracení může nastat po požití nevhodných potravin (nedostatečně tepelně upravené, zkažené…), při intoxikacích (léky, chemické látky), ale může být podmíněno i psychickými nebo psychiatrickými důvody (např. poruchy příjmu potravy). Příčinou mohou být i kinetózy, u větších dětí i migrény. Zvracení může být i projevem závažných onemocnění mozku.

Zvracení u malých kojenců může být dáno sníženou funkcí svěrače mezi žaludkem a jícnem, což je do určité míry fyziologický stav.

Při zvracení dítě uložte do postele, vhodná je mírně zvýšená poloha. Podávejte vychlazené tekutiny (slabý černý čaj oslazený cukrem nebo Glukopurem, rehydratační roztok ORS, Kulíšek) v malých porcích. Zpočátku po lžičkách, postupně při dobré toleranci po malých doušcích. Zásadní je dostatečné zavodnění organismu, poznáme ho dl toho, že dítě pravidelně močí. V prvních hodinách nepodávejte žádné jídlo. Pokud dítě už půl dne nezvrací je možno začít nabízet malé dávky stravy (pár piškotů, kousek rohlíku, kousek banánu). Druhý den, pokud již dítě nezvrací, pokračujte v zavodňování a pomalu navyšujte porce jídla (banán, rohlík, dietní suchary, bramborovou kaši). Následující den můžete přidat i libové maso (kuřecí, krůtí, králičí). Další dny postupně zavádíme racionální šetřící stravu (těstoviny, rýži…). K normální plné stravě se vracejte zvolna, v průběhu 1 týdny, naposledy zařazujte smetanové produkty.

Častějšímu ublinkávání nebo zvracení kojenců můžete předejít zvýšením horní poloviny těla v postýlce, pravidelným krmením v menších porcích, řádným odříhnutím po krmení. Pokud jde o malé ublinknutí po jídle a dítě jinak prospívá a je spokojené, není třeba se znepokojovat.

Kdy navštívit lékaře:

• Pokud novorozenec nebo malý kojenec zvrací obloukem po každém jídle
• Pokud je dítě apatické, zvrací i ledový čaj nebo tekutiny odmítá, málo močí nebo nemočí
• Zvracení je spojeno s horečkami, světloplachost nebo změnou stavu a chování dítěte
• I při zavedení výše popsaného režimu potíže neustávají, nebo se vrací

Průjem:

Příčinou je nejčastěji virová nebo bakteriální infekce zažívacího traktu, nevhodná skladba potravy nebo nesnášenlivost části stravy. Může se jednat i o chronické neinfekční zánětlivé onemocnění střeva.

Nejprve je potřeba soustředit se na správné zavodnění organismu (často je současně přítomno zvracení). Vhodným nápojem je slabý černý čaj, můžeme kombinovat s iontovými roztoky (Kulíšek, Enhydrol, ORS), nejlépe podávat vychlazené. Pokud dítě nezvrací, můžeme nabízet suché rohlíky, dietní suchary, banán, nastrouhané jablko bez slupky, vařenou rýži a mrkev. Podáváme ideálně do doby, než se změní charakter stolic z vodnatých na kašovité (1-5dní). Postupně přidáváme libové maso (kuřecí, krůtí, králičí). Pokud se průjem nezhorší, můžeme postupně stravu i nápoje uvolňovat podáváním dalších druhů potravin (s vynecháním smaženého, uzenin, smetanových výrobků). I při průjmu je důležité sledovat frekvenci močení, která by měla být stejná, jako ve zdraví.

U kojených dětí je možné pokračovat v kojení, nekojené děti, které zatím nedostávají příkrmy, mohou dostat rýžový odvar (připravíme z nemléčné rýžové kaše), postupně můžeme kombinovat s obvykle podávaným mlékem ve zvyšujícím se poměru. Je možné zakoupit i mléčnou výživu se sníženým obsahem laktózy.

K rychlejší regeneraci trávení a zkrácení doby trvání průjmu můžete k dietě přidat probiotika Enterol. Případně i Smectu nebo Tasectan. Probiotika je s výhodou použít i při léčbě antibiotiky (vždy volte probiotika doporučená lékařem, ne všechny dostupné preparáty jsou dostatečně účinné).  

Kdy navštívit lékaře:

• Dítě je apatické, odmítá tekutiny, močí málo nebo nemočí
• Průjem je spojen s vysokými horečkami, zvracením, krví ve stolici
• Výše uvedená doporučení nefungují nebo se průjem vrací při postupném uvolňování diety
• Jedná se o novorozence nebo malého kojence